Dnes jsem totiž byla "svědkem" nejnudnější přednášky v celé naší i jiné galaxii. Vážně - pokud by nám měla hrozit třetí světová válka, stačilo by se nabourat do rozhlasu a televize a pustit onen monotónní hlas se špatnou anglickou výslovností. Všechny nepřátelské armády by zahodily zbraně, vojenští pohlaváři se zhroutili a rakety dlouhého doletu by se samy přesměrovaly do vesmíru, kde by pro jistotu radši samy explodovaly. Dvakrát.
Už po půl hodině přednášky/reklamy/sebevychvalování jistého francouzského fotografa/spisovatele/inženýra/vědce/filosofa jsem začala mít sebevražedné sklony. Seděla jsem totiž hned vedle otevřeného okna, které sice nebylo v dostatečné výšce, aby se mnou v případě mého vyskočení byl nadobro ámen, cesta úniku vzhledem k přeplněné posluchárně se to však zdála být jediná.
Ale v momentě, kdy jsem si v hlavě dávala dohromady nějaký poslední výkřik, se mi před obličejem objevilo španělské vydání Vogue - byla jsem zachráněna!
A co že mě v onom svatém spisu nejvíce zaujalo? No přece hyper-ultra-moderní lodičky (dá se tomu tak vůbec říkat?) od Balenciagy. Tak tady jsou:) :
(zdroj:http://design-milk.com/architectural-shoes-by-balenciaga/)
Miluju je! Jsou tak ošklivé, až si získaly moje srdce:)).
anet
tie lodicky som videla uz davnejsie, ale zebyma oslovili nejako extra.. :)
ReplyDeleteps: to s tou zachranou v podani casopisov poznam .. :)
tak ty jsou! :D me se fakt libi!!
ReplyDeleteKáťa: jo, jo, tohle vogue bylo o dpolňcích na rok 2010/2011. Ale mně se prostě líbí, strašně bych je jednou chtěla nosit v Praze.:D Dokážu si představit ty pohledy lidí v tramvaji!:D
ReplyDeleteKatie: správně!:P